Praní na nižší teplotu prodlouží život oblečení

Běžně nošené prádlo se dnešními pracími prostředky vypere už při třiceti až čtyřiceti stupních. Praní na nižší teplotu přitom šetří dvojí: pračka spotřebuje méně elektřiny na ohřev vody a vlákna i barvy vydrží déle. Vyšší teplota má smysl jen tam, kde ji dovoluje štítek a kde si o ni říká druh znečištění.

Proč enzymy v pracím prostředku nepotřebují horkou vodu

Starší prací prášky spoléhaly hlavně na zásaditou lázeň a teplo. Dnešní prostředky obsahují enzymy, které štěpí konkrétní druhy nečistot: proteázy bílkoviny (vejce, mléko, tráva), amylázy škroby z omáček a příkrmů, lipázy tuky. Některé prostředky přidávají celulázy, které odstraňují drobné vyčnívající vlákénka z bavlny, takže látka méně šedne a žmolkuje.

Enzymy jsou bílkoviny a pracují v poměrně úzkém teplotním rozmezí. V horké lázni se jejich struktura rozpadá a účinek slábne, proto na skvrny od jídla často lépe zabere delší program na čtyřicet stupňů než krátký na devadesát. Čas je tu důležitější než teplota – enzym potřebuje desítky minut, aby nečistotu rozložil.

Jinak je to s bělením. Práškové univerzální prostředky obsahují kyslíkové bělidlo, obvykle perkarbonát sodný s aktivátorem TAED, který mu umožňuje působit už při nižších teplotách. Tekuté gely a prostředky na barevné prádlo bělidlo většinou nemají. Na bílé prádlo se skvrnami od čaje nebo kávy bych proto zvolila prášek, i když na všechno ostatní stačí gel.

Co teplo dělá s vlákny a barvami

Bavlněné vlákno v horké vodě bobtná a po uschnutí se tkanina srazí, nejvíc u úpletů, jako jsou trička. Vlna plstí: šupinky na povrchu vlákna se při kombinaci tepla, zásadité lázně a pohybu do sebe zaklesnou a svetr se nevratně zmenší. Elastan, který drží tvar džínů a spodního prádla, teplem ztrácí pružnost, takže oblečení se vytahá dřív, než se prodře.

Barviva se z vlákna uvolňují tím snáz, čím je lázeň teplejší. Tmavé prádlo proto při šedesáti stupních bledne znatelně rychleji než při třiceti a uvolněná barva se může usadit na světlejších kusech ve stejné náplni. Potisky a nažehlené aplikace mají navíc vlastní teplotní hranici danou lepidlem.

Podle mě se u životnosti oblečení přeceňuje značka pracího prostředku a podceňuje volba programu. Teplota, délka praní a otáčky odstřeďování rozhodují o tom, kolik vláken z tkaniny při každém cyklu odejde. Totéž platí o tom, co se s prádlem děje po vyprání – jak se liší sušení v bubnu a na sušáku, rozebírám zvlášť.

Kam mizí elektřina během pracího cyklu

Motor, čerpadlo a elektronika berou jen menší část energie. Většinu spotřebuje topné těleso, které ohřívá vodu. Každý stupeň navíc proto znamená víc odebrané elektřiny a rozdíl mezi programem na třicet a na šedesát stupňů je na spotřebě jednoho cyklu dobře vidět.

Pračky uváděné na trh v posledních letech mají program eco 40-60, podle kterého se počítá údaj na energetickém štítku. Je určený pro bavlnu označenou symbolem 40 nebo 60 a šetří tím, že pere dlouho při nižší skutečné teplotě lázně, než by odpovídalo názvu. Považuji ho za rozumnou volbu pro běžně zašpiněné prádlo, pokud nevadí, že trvá i přes tři hodiny.

Kdy je vyšší teplota namístě

První vodítko je symbol vaničky na štítku. Číslo v ní podle normy ČSN EN ISO 3758 udává nejvyšší přípustnou teplotu, ne teplotu doporučenou, a pruh pod vaničkou znamená šetrnější mechanické zacházení. Prát chladněji, než štítek dovoluje, lze tedy vždy; tepleji ne.

Šedesát stupňů a víc dává smysl u silně mastného znečištění, například u pracovních oděvů nebo kuchyňských utěrek, protože ztuhlý tuk se při nízké teplotě z vlákna uvolňuje špatně. U ručníků a ložního prádla se řiďte štítkem a doporučením výrobce pracího prostředku na obalu.

Druhý důvod se týká samotné pračky. Při trvale nízkých teplotách se v bubnu, v manžetě dvířek a v zásobníku hromadí zbytky pracího prostředku a mastnoty, které časem začnou páchnout. Výrobci proto v návodu obvykle doporučují jednou za čas spustit horký program naprázdno nebo zvláštní program čištění bubnu. Doporučila bych držet se intervalu z návodu ke konkrétnímu modelu a po každém praní nechat dvířka i zásobník pootevřené, aby vnitřek vyschl.

Dávkování, které při nízké teplotě rozhoduje

Dávka se určuje podle tvrdosti vody, velikosti náplně a míry zašpinění; tabulka je na obalu a tvrdost sdělí vodárenská společnost. Předávkovaný prostředek se při nízké teplotě hůř vymáchá, zůstává ve vláknech i v pračce a prádlo je pak tuhé. Tuhost se často zbytečně dohání změkčovadlem, i když existují jednodušší způsoby než aviváž.

Plný, ale nenacpaný buben je k prádlu šetrnější než poloprázdný, protože kusy o sebe a o stěnu bubnu méně narážejí. U syntetických tkanin to navíc omezuje uvolňování drobných vláken, o kterém píšu v textu o mikrovláknech v odpadní vodě z pračky.

Jak nastavit první várku

Začala bych tmavým a barevným prádlem, kde je přínos vidět nejdřív: program na třicet stupňů, gel na barevné, otáčky o stupeň nižší než obvykle. Skvrny od jídla předem namočte nebo potřete trochou pracího prostředku a nechte čtvrt hodiny působit, enzymy tak dostanou čas, který by jinak chyběl. Pokud prádlo po vyprání není čisté, zkuste nejdřív delší program a správnou dávku, teprve potom vyšší teplotu.

Zdroje

• ČSN EN ISO 3758 Textilie – Symboly pro ošetřování
• Evropská komise – nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2014 o energetických štítcích praček pro domácnost
• A.I.S.E. (Mezinárodní asociace pro mýdla, detergenty a čisticí prostředky) – kampaň „I prefer 30°“ a doporučení k praní při nízkých teplotách
• GINETEX – mezinárodní sdružení pro symboly ošetřování textilu, výklad symbolů praní