Kódy na vejcích: co číslo na skořápce říká o chovu

Kódy na vejcích prozradí tři věci: jak byla slepice chována, ve které zemi a na kterém konkrétním hospodářství vejce sneslo. Rozhodující je první číslice. Nula znamená ekologický chov, jednička volný výběh, dvojka halový chov na podestýlce a trojka klecový chov. Za ní následuje dvoupísmenný kód státu, u českých vajec CZ, a číslo hospodářství.

Typický kód tak vypadá například 1 CZ 1234. Razítko se tiskne potravinářskou barvou přímo na skořápku každého vejce, takže ho najdete i tehdy, když obal chybí.

Čtyři způsoby chovu podle první číslice

Nula je jediná číslice, která souvisí s certifikací. Hospodářství s ekologickým chovem prochází stejnou kontrolou jako ostatní výrobci bio produktů, jak ji popisuje přehled o tom, co značka bio znamená a kdo ji kontroluje. Jednička s ekologickým zemědělstvím nesouvisí: slepice mají výběh, ale krmivo může být konvenční a podnik nemusí mít certifikát.

Podle mě je nejčastějším omylem záměna dvojky s výběhem. Slovo „podestýlka“ zní venkovsky, jde však o chov, který se celý odehrává pod střechou.

Kód země a číslo hospodářství

Dvě písmena za první číslicí označují stát, kde bylo vejce sneseno, ne kde bylo zabaleno. CZ je Česko, PL Polsko, DE Německo, SK Slovensko. Na jednom platě by měla mít všechna vejce stejný kód, protože se třídí a balí po šaržích z jednoho chovu.

Poslední část kódu je registrační číslo hospodářství, v Česku čtyřmístné. Přiděluje ho Státní veterinární správa a podle něj lze chov dohledat v jejím veřejném přehledu registrovaných subjektů. V některých zemích je číslo delší a obsahuje i označení regionu nebo konkrétní haly, což vysvětluje, proč zahraniční kódy vypadají jinak než české.

Na číslo hospodářství bych se dívala hlavně u vajec nabízených jako místní. Jestliže stánek tvrdí, že vejce jsou od sousedů, a na skořápce je cizí kód země, razítko má větší váhu než cedulka. Výjimku tvoří drobní chovatelé, kteří prodávají malé množství vajec přímo ze dvora konečnému spotřebiteli. Takový prodej má vlastní pravidla a vejce razítko mít nemusí.

Hmotnostní třídy S, M, L a XL

Velikost se na skořápku netiskne, je uvedena na obalu. Vejce třídy jakosti A, tedy čerstvá vejce určená pro maloobchod, se dělí podle hmotnosti do čtyř skupin. S jsou malá vejce pod 53 gramů, M střední od 53 do 63 gramů, L velká od 63 do 73 gramů a XL velmi velká od 73 gramů výše.

Recepty, které počítají „na vejce“, obvykle vycházejí z velikosti M. U těsta na piškot nebo na domácí těstoviny, kde záleží na poměru tekutiny a mouky, proto rozdíl mezi S a XL poznáte. Zvolila bych pro pečení jednu velikost a u té zůstala, protože se pak dá recept snáze opakovat se stejným výsledkem. Mladé nosnice snášejí menší vejce, starší větší, takže velikost o způsobu chovu nevypovídá nic.

Co je vytištěno na obalu a kde hledat datum

Datum minimální trvanlivosti stojí na obalu, obvykle na boku nebo víčku krabičky, někdy na vložené etiketě. U čerstvých vajec se stanovuje nejvýše na 28 dní ode dne snášky, takže odečtením čtyř týdnů zjistíte, kdy přibližně bylo vejce sneseno. Někteří výrobci tisknou datum i na skořápku, povinné to ale není.

Na obalu dále najdete třídu jakosti, hmotnostní třídu, počet kusů, slovní označení způsobu chovu, vysvětlení kódu, číslo balírny a doporučení uchovávat vejce po nákupu v chladu. U nebalených vajec prodávaných z plat má tyto údaje prodejce vyvěsit u zboží. Protože jde o minimální trvanlivost, a ne o datum použitelnosti, platí pro vejce to, co rozebírá článek o tom, čím se liší minimální trvanlivost od data spotřeby.

Bio vejce mají na krabičce navíc evropský list a kód kontrolní organizace. Tyto údaje vysvětluje text o tom, jak se značí bio potraviny.

Kdy kód chybí nebo nesedí s obalem

Stává se, že krabička s obrázkem slepic na louce obsahuje vejce s dvojkou. Obrázek je ilustrace, závazný je text „vejce nosnic v halách“ a číslice na skořápce. Krabičku v obchodě otevřete, což je u vajec běžné kvůli kontrole prasklin, a při té příležitosti se podívejte na razítko.

Radím zapamatovat si jedinou pomůcku: čím nižší číslo, tím víc prostoru a pohybu slepice má. Zbytek kódu slouží k dohledání původu a potřebujete ho jen tehdy, když chcete vědět, odkud přesně vejce pochází.

Zdroje

• Státní veterinární správa – Značení vajec a registrace chovů nosnic
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – Vejce: označování, třídy jakosti a hmotnostní skupiny
• Evropská komise – Obchodní normy pro vejce
• Ministerstvo zemědělství ČR – Informace pro spotřebitele o značení konzumních vajec