Materiály oblečení a jejich životnost při praní

Materiály oblečení určují životnost kusu ze tří stran: z jakého vlákna látka je, jak je hustá a těžká a jak je sešitá. Samotné složení na štítku proto nestačí. Hutné polyesterové tričko přežije řídké bavlněné a naopak.

Přesto je složení nejlepší začátek, protože z něj vyplývá, jak se má kus prát a co mu při praní hrozí – srážení, plstnatění, žmolky nebo ztráta pružnosti.

Bavlna a len: pevná vlákna, která se sráží a mačkají

Bavlna i len jsou celulózová vlákna a obě jsou za mokra pevnější než za sucha. Časté praní proto snášejí dobře. Slabinou je srážení při prvních praních a vyšších teplotách a také postupné blednutí barev.

Kvalitu bavlny určuje délka vlákna. Z dlouhých vláken se spřádá hladká, pevná příze, z níž trčí málo konečků, a látka pak méně žmolkuje. Na štítku se tento rozdíl nepozná, na dotek ano: hladký, hutný povrch bez chmýří je dobré znamení.

Len je pevnější než bavlna a oděr snáší dobře, má však malou pružnost. Mačká se a v ostrých, stále stejných přehybech se vlákno časem láme, proto se lněné kusy vyplatí skládat pokaždé trochu jinak nebo věšet.

Vlna a její plstnatění v pračce

Vlněné vlákno má na povrchu drobné šupinky. Ve vlhku a teple se při mechanickém pohybu vlákna zaklesnou do sebe a pletenina se nevratně zhutní a zmenší – tomu se říká plstnatění. Nezpůsobuje ho tedy jen horká voda, ale hlavně kombinace teploty, tření a prudkých změn teploty mezi praním a mácháním.

Vlna se proto pere na vlněný program s malým pohybem bubnu, s pracím prostředkem určeným na vlnu, a suší se rozložená naplocho. Některé vlněné výrobky mají úpravu proti plstnatění a snesou praní v pračce, což vždy uvádí štítek. Sám bych vlnu pral co nejméně a mezi nošeními ji nechal vyvětrat, protože každé praní je pro ni větší zátěž než týden nošení.

Viskóza a lyocell: celulóza s rozdílnou pevností za mokra

Obě vlákna se vyrábějí z dřevní celulózy, která se rozpustí a znovu zvlákní. Liší se postupem a výsledkem. Běžná viskóza za mokra výrazně ztrácí pevnost, takže se v pračce snadno vytáhne, zkroutí nebo srazí a švy se mohou natrhnout. Lyocell si pevnost za mokra drží mnohem lépe a tvarově je stálejší.

U viskózy tedy platí šetrný program, nízké otáčky odstřeďování a sušení na ramínku či naplocho. Mokrou ji neždímejte kroucením.

Polyester, polyamid a elastan

Polyester je pevný, nesráží se, rychle schne a drží barvu. Hůř se z něj vypírají mastné skvrny a snáze v něm ulpívají pachy, takže se sportovní trička perou často. Polyamid má ze všech běžných oděvních vláken nejlepší odolnost v oděru, proto se přidává do ponožek a používá na punčochové zboží a svrchní látky bund.

Syntetické látky při praní uvolňují drobné úlomky vláken do odpadní vody. Nejvíc jich pouští vlasové materiály typu fleece, méně hladké, hustě tkané látky.

Elastan dodává pružnost a v oděvu ho bývá jen několik procent. Špatně snáší vysoké teploty a chlorová bělidla, časem křehne a praská. Pozná se to podle zvlněného povrchu a bílých nitek vylézajících z látky. Elastan považuji za nejčastější důvod, proč jinak zachovalé kalhoty doslouží, a kusy s jeho vyšším podílem bych proto do sušičky nedával.

Přehled vláken podle chování při praní

Směsi, gramáž, vazba a švy rozhodují stejně jako vlákno

Směsi kombinují vlastnosti: polyester v bavlně omezí srážení a mačkání, polyamid ve vlně zpevní ponožky, elastan přidá pružnost. Mají dvě nevýhody. Bavlna s polyesterem víc žmolkuje, protože pevné syntetické vlákno udrží žmolek na povrchu, a smíšené textilie se na konci životnosti hůř recyklují na nové vlákno. Co se s nimi děje potom, popisuje text o tom, kam odevzdat obnošené oblečení.

Gramáž udává hmotnost látky v gramech na metr čtvereční. U triček znamená vyšší hodnota hutnější úplet, který se méně kroutí a pomaleji prodírá. Vazba určuje, jak jsou nitě provázané: plátnová je nejjednodušší a pevná, keprová s typickým šikmým řádkováním dává denimu odolnost, atlasová je hladká, ale snadno se zatrhne. Pleteniny jsou pružnější než tkaniny a snáze se vytahají.

Švy bývají prvním místem, kde kus povolí. Husté stehy, obnitkované okraje a u džínů dvojitě prošité švy vydrží déle než řídké šití těsně u kraje. Podle mě se vyplatí dívat se na švy i u levného kusu, protože dobře ušité tričko ze středně těžké bavlny poslouží déle než odbytě sešitý kus z dražšího materiálu. Stejná kontrola se hodí i u nošeného zboží, jak rozvádím v textu o tom, podle čeho vybírat v second handu.

Souvislost mezi životností a tím, kolik oblečení celkem pořídíte, shrnuje článek o tom, jak k udržitelné módě přistoupit prakticky. Nejbližší krok je prostý: před dalším praním roztřiďte prádlo vedle barev i podle štítků a kusy s vlnou, viskózou a elastanem dejte na samostatný šetrný program.

Zdroje

• ČSN EN ISO 3758 Textilie – Symboly pro ošetřování
• ČSN EN ISO 12947 Textilie – Zjišťování odolnosti plošných textilií v oděru metodou Martindale
• SOTEX GINETEX CZ – přehled symbolů údržby textilních výrobků
• Technická univerzita v Liberci, Fakulta textilní – studijní materiály k textilním vláknům
• Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) – Microplastics from textiles: towards a circular economy for textiles in Europe