Rostlinné alternativy mléka a jejich dopad na půdu

Rostlinné alternativy mléka se od sebe liší hlavně plodinou, ze které vznikají, a krajem, kde ta plodina roste. Oves vystačí s deštěm a roste i v Česku, sója si část dusíku obstará sama, mandloň potřebuje v suchém podnebí závlahu a rýže stojí velkou část sezony ve vodě. Rozdíly mezi nimi jsou přitom menší než rozdíl mezi rostlinnými nápoji jako celkem a kravským mlékem, k jehož výrobě je potřeba nejdřív vypěstovat krmivo.

Samotný nápoj je z velké části voda. Obilí, bobů nebo ořechů v něm bývá jen několik procent až zhruba desetina a přesný podíl je uveden ve složení. Nároky plodiny na pole se tedy rozloží do velkého objemu, což je jeden z důvodů, proč rostlinné nápoje vycházejí ve srovnání příznivě.

Oves: obilnina, která roste i u nás

Oves je nenáročná obilnina mírného pásu. Dobře snáší chladnější a vlhčí polohy i chudší a kyselejší půdy, kde by pšenice dávala slabou úrodu, a proto se u nás pěstuje hlavně ve vyšších polohách. Závlahu nepotřebuje. V osevním postupu je vítaný, protože přerušuje sled pšenice a ječmene a netrpí stejnými chorobami jako ony.

Při výrobě nápoje se ovesná mouka nebo vločky smísí s vodou a přidají se enzymy, které štěpí škrob na jednodušší cukry. Odtud nasládlá chuť i u nápojů bez přidaného cukru. Verze určené do kávy mívají navíc trochu řepkového nebo slunečnicového oleje, aby se daly napěnit.

Sója: luštěnina se dvěma velmi odlišnými původy

Sója patří mezi bobovité rostliny. Na jejích kořenech žijí hlízkové bakterie, které vážou vzdušný dusík, takže porost potřebuje méně dusíkatého hnojiva než obilí a část dusíku zanechá v půdě i pro následující plodinu. Z agronomického pohledu je to její největší přednost.

Slabým místem je původ. Většina světové sklizně pochází z Jižní a Severní Ameriky a končí v krmných směsích, nikoli v potravinách. S rozšiřováním sójových polí v Jižní Americe se pojí kácení lesů a rozorávání savan. Sója se ale pěstuje také v Evropě, například v Podunají, v Itálii, ve Francii, v Rakousku a v menší míře i na jižní Moravě.

Dívala bych se proto u sójového nápoje nejdřív na původ bobů, který výrobci na obalu často uvádějí sami, a teprve potom na cokoli dalšího. Stejná plodina může mít podle místa pěstování velmi rozdílný dopad a z názvu nápoje se to nepozná.

Mandle a rýže: plodiny závislé na vodě

Mandloň je strom suchého a teplého podnebí. Velké sady leží v Kalifornii a ve Středomoří, tedy tam, kde v létě téměř neprší, a úroda se bez závlahy neobejde. Na rozdíl od pole se sad nedá v suchém roce nechat ladem, stromy potřebují vodu každou sezonu. Tam, kde se o vodu dělí zemědělství s městy a řekami, je to skutečný problém. Tradiční středomořské sady bez závlahy existují, dávají ale výrazně nižší výnos.

K mandlím patří ještě jedna zvláštnost: většina odrůd potřebuje k opylení včely, a do rozlehlých sadů se proto na dobu květu svážejí včelstva z velkých vzdáleností.

Rýže se většinou pěstuje na zaplavených polích. Voda potlačuje plevele, zároveň se ale v zatopené půdě bez přístupu vzduchu rozkládají rostlinné zbytky a uvolňuje se metan. Rýže na nápoje pochází z Asie nebo z jižní Evropy, hlavně z Itálie a Španělska. Podle mě je to důvod brát rýžový nápoj spíš jako občasnou volbu kvůli chuti než jako každodenní základ.

Čtyři nápoje vedle sebe

Tabulka popisuje obvyklý stav, ne každé balení. O tom, jak se střídání plodin a hnojení propisuje do stavu půdy, píšu podrobněji v textu, který vysvětluje, jak funguje osevní postup v ekologickém zemědělství.

Co vyčíst z obalu a kdy stačí nápoj z vloček

Na kartonu hledejte tři údaje: podíl suroviny ve složení, její původ a to, zda je přidaný cukr nebo olej. Původ nebývá uveden vždy. Když chybí u sóji nebo mandlí, zvolila bych jiný výrobek, který ho uvádí, protože právě u těchto dvou plodin na místě pěstování záleží nejvíc.

Obalem je obvykle nápojový karton. Kam s ním, se liší podle obce: někde patří do oranžového kontejneru nebo pytle, jinde do žlutého společně s plasty.

Ovesný nápoj lze připravit i doma. Hrst vloček se rozmixuje se studenou vodou a směs se přecedí přes plátno nebo jemné síto. Mixovat stačí krátce, jinak nápoj zeslizovatí. V horké kávě se domácí verze sráží a oddělí se, do kaše, těsta nebo studeného müsli ale poslouží bez potíží. Vydrží v lednici asi dva až tři dny a zbylou drť lze přidat do těsta na placky.

Kterou variantu zvolit jako výchozí

Za sebe bych jako základ na každý den brala ovesný nápoj z evropského obilí. Plodina roste v našem podnebí bez závlahy, dobře zapadá do osevního postupu a její původ se dohledává snadno. Sójový z evropských bobů považuji za rovnocennou volbu, mandlový a rýžový bych si nechala na příležitosti, kdy jde o jejich chuť.

Nápoj do kávy je ovšem malá položka nákupu. Kam patří mezi ostatními rozhodnutími, ukazuje přehled toho, co má při nakupování potravin největší dopad, a stejně jako u zeleniny i tady platí, že způsob pěstování vypovídá víc než vzdálenost. Při příštím nákupu otočte karton, který běžně kupujete, a zjistěte, zda na něm původ suroviny vůbec je.

Zdroje

• Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), statistická databáze FAOSTAT k produkci plodin
• Ministerstvo zemědělství ČR, Situační a výhledová zpráva Obiloviny
• Sdružení Donau Soja, zásady pěstování evropské sóji
• Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, studijní materiály k pěstování polních plodin
• Mezinárodní ústav pro výzkum rýže (IRRI), informace o pěstování rýže a emisích metanu