Větrání v zimě, které nevyžene teplo z bytu

Větrání v zimě má být krátké a naplno: okno dokořán na několik minut, potom zavřít. Vzduch se vymění celý, ale stěny, podlaha a nábytek zůstanou teplé a nový vzduch rychle ohřejí. Pootevřená ventilačka dělá opak – vzduch mění pomalu a přitom hodiny ochlazuje ostění a parapet.

Proč krátké větrání ochladí vzduch, ale ne stěny

Vzduch v pokoji váží jen několik desítek kilogramů a pojme málo tepla. Zdivo, stropy a nábytek váží tuny a tepla je v nich uloženo mnohonásobně víc. Když se během pěti minut vymění všechen vzduch, odejde z místnosti jen malý zlomek celkového tepla a povrchy přivedený vzduch během chvíle ohřejí.

U sklopeného okna proudí vzduch úzkou štěrbinou. Výměna trvá desítky minut až hodiny a po celou tu dobu studený proud stéká po ostění, parapetu a stěně pod oknem. Tyto povrchy vychladnou do hloubky a po zavření se musí znovu prohřát, což radiátor zaměstná na mnohem delší dobu než ohřátí samotného vzduchu.

Okno dokořán, průvan, nebo mikroventilace

Nejrychleji vymění vzduch příčné větrání, tedy otevřená okna na protilehlých stranách bytu a otevřené dveře mezi nimi. V mrazivém a větrném dni stačí jedna až tři minuty. Jedno okno dokořán potřebuje přibližně pět minut v mrazu a až deset při teplotách nad nulou, protože menší rozdíl teplot žene vzduch slaběji.

Počet větrání se řídí provozem bytu. Ráno po probuzení, po vaření, po sprchování a večer před spaním to vychází na tři až pět otevření denně. Za sebe bych nevynechal hlavně to večerní v ložnici, protože zavřená místnost se dvěma spícími lidmi má do rána nejvyšší koncentraci oxidu uhličitého z celého bytu.

Mikroventilace, čtvrtá poloha okenní kliky, při které křídlo odstoupí od rámu o pár milimetrů, nárazové větrání nenahradí. Sám bych ji používal jen jako doplněk v noci nebo v době, kdy doma nikdo není, protože i úzká štěrbina ochlazuje rám a ostění trvale. Před otevřením okna stáhněte ventil na radiátoru pod ním, jinak začne topit do studeného proudu; důvod vysvětluje text o tom, jak pracují termostatické hlavice.

Vlhkost a rosný bod na studeném povrchu

V zimě se větrá hlavně kvůli vodní páře. Vaření, sprchování, sušení prádla, pokojové květiny i dýchání uvolní do vzduchu běžné domácnosti několik litrů vody denně. Relativní vlhkost udává, na kolik procent je vzduch při dané teplotě párou nasycen, a teplejší vzduch jí unese víc.

Když se vzduch ochladí, relativní vlhkost roste, až při určité teplotě dosáhne sta procent a pára začne kondenzovat. Této teplotě se říká rosný bod. Vzduch o 20 °C a relativní vlhkosti 50 % má rosný bod zhruba 9 °C, při 60 % už kolem 12 °C. Jakýkoli povrch chladnější než tato hodnota se orosí. Nejdřív to bývá sklo u spodního okraje okna, potom kout obvodové stěny a místo za skříní, kam neproudí teplý vzduch.

Proto zimní větrání vysušuje i tehdy, když venku mrholí. Venkovní vzduch o nule stupňů obsahuje i při plném nasycení málo vody, a jakmile se uvnitř ohřeje, jeho relativní vlhkost klesne hluboko pod padesát procent. Považuji vlhkoměr za užitečnější vodítko než pevný rozpis větrání, protože ukáže, jestli byt potřebuje otevřít okno dvakrát, nebo šestkrát denně.

Proti orosení pomáhá i vyšší teplota povrchů. Nábytek odsunutý několik centimetrů od obvodové stěny nechá za sebou proudit vzduch a kout se tolik neochladí. Jak s povrchovou teplotou souvisí obálka domu a regulace, popisuje přehled o úsporném vytápění.

Řízené větrání s rekuperací tepla

Větrací jednotka s rekuperací nasává venkovní vzduch a odvádí vnitřní dvěma oddělenými proudy, které se míjejí ve výměníku. Odváděný vzduch v něm předá teplo přiváděnému, aniž se s ním smísí. Deskový protiproudý výměník takto vrátí převážnou část tepla; entalpický výměník navíc přenáší část vlhkosti, což omezuje přesušení vzduchu v mrazech.

Centrální systém s rozvody vyžaduje potrubí v podhledech nebo podlaze, a proto se navrhuje hlavně do novostaveb a při velkých přestavbách. Do stávajícího bytu se dají osadit decentrální jednotky do obvodové stěny, které obslouží jednu místnost. U obou typů se vyplatí znát předem dvě věci. Zeptal bych se na hlučnost při běžném provozním stupni a na to, jak snadno se mění filtry, protože zanesený filtr sníží průtok vzduchu a jednotka pak větrá méně, než ukazuje ovladač. Návrh průtoků pro jednotlivé místnosti je práce pro projektanta vzduchotechniky.

Týden s vlhkoměrem v ložnici

Digitální vlhkoměr s teploměrem položte na týden do ložnice, ne na parapet ani k radiátoru. Odečítejte ráno před větráním a půl hodiny po něm. Běžně se za přiměřené zimní rozmezí uvádí 40 až 60 % relativní vlhkosti. Když ranní hodnota vychází opakovaně výš, přidejte jedno večerní větrání a prádlo sušte v místnosti, kterou můžete vyvětrat samostatně. Když i po úpravě zůstává spodní okraj skla ráno mokrý, je na místě poradit se s energetickým specialistou o povrchových teplotách konstrukcí.

Zdroje

• ČSN EN 16798-1 Energetická náročnost budov – Větrání budov – Vstupní parametry vnitřního prostředí, Česká agentura pro standardizaci
• ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, Česká agentura pro standardizaci
• ČSN EN 15665 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov, Česká agentura pro standardizaci
• Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), materiály k větrání a vnitřnímu prostředí budov