Značení plastů a co které číslo na obalu znamená

Značení plastů čísly 1 až 7 v trojúhelníku ze šipek říká jedinou věc: z jakého polymeru je obal vyrobený. Neznamená, že se obal recykluje ani že je z recyklátu. O tom, jestli se z něj skutečně stane nový výrobek, rozhoduje, zda třídicí linka daný materiál umí oddělit a zda ho má komu prodat.

Přehled čísel 1 až 7 a typických výrobků

Pod trojúhelníkem bývá ještě zkratka materiálu. Spolu s číslem je vylisovaná na dně nebo vytištěná na etiketě, u fólií často chybí úplně.

PET a HDPE mají nejjistější cestu k recyklaci

PET lahve jsou materiál, o který je mezi zpracovateli největší zájem. Na lince se dělí podle barvy na čiré, modré, zelené a ostatní, drtí se na vločky a z nich vznikají textilní vlákna, vázací pásky, fólie na vaničky nebo znovu lahve. Čirý PET má nejširší použití, sytě barevné a neprůhledné lahve se uplatňují hůř. Lahev stačí sešlápnout a víčko nechat našroubované.

HDPE je tužší, většinou neprůhledný a na omak voskový. Recyklát z něj končí v trubkách, přepravkách, zahradním nábytku nebo v nových lahvích na drogerii. Když se mě někdo ptá, podle čeho vybírat obal v obchodě, radím jednodruhovou lahev z PET nebo HDPE bez rukávové etikety přes celé tělo, protože takový obal projde linkou bez potíží.

Fólie, kelímky a polystyren uprostřed řady

LDPE jsou měkké fólie a sáčky. Zpracovat se dají, vznikají z nich pytle na odpad nebo nové fólie, podmínkou je ale čistota a dostatečná velikost. Malé útržky a mastné sáčky linka nezachytí a končí ve výmětu.

Polypropylen poznáte podle toho, že je pevný, ale v ohybu nepraská. Vyrábějí se z něj kelímky, krabičky na potraviny a většina šroubovacích uzávěrů. Recyklát se používá na přepravky, květináče nebo technické díly. U PP i PS platí, že kelímek stačí vyškrábnout, mýt ho do sucha není nutné.

Polystyren existuje ve dvou podobách. Tvrdý, křehký PS tvoří část jogurtových kelímků a při zmáčknutí praská. Pěnový, označovaný EPS, znáte z tácků a z výplní kolem elektroniky. Je to z velké části vzduch, takže se ho sveze hodně objemu a málo hmoty. Do žluté nádoby se obvykle dává v menších kusech, velké díly patří na sběrný dvůr.

PVC a sedmička se zpracovávají nejhůř

PVC obsahuje chlor, který komplikuje společné zpracování s ostatními plasty i energetické využití. V potravinových obalech je dnes vzácné, doma na něj narazíte hlavně v podobě lina, novodurových trubek nebo hadic. Do žlutého kontejneru se nedává; jeho místo je na sběrném dvoře.

Sedmička není materiál, ale zbytková skupina. Spadají sem vícevrstvé sáčky od kávy a chipsů, kde je několik polymerů a někdy i hliník slepeno tak, že je nejde oddělit. Nesou ji i bioplasty typu PLA, které vypadají jako PET, ale mezi PET vločkami jsou nečistotou. Považuji sedmičku za jediné číslo, které má smysl si při nákupu hlídat, protože takový obal skončí téměř vždy ve směsném odpadu nebo ve spalovně.

Další značky vedle trojúhelníku

Stejný systém mají i jiné materiály: papír nese čísla 20 až 22 se zkratkou PAP, ocel 40 (FE), hliník 41 (ALU), sklo 70 až 72 (GL). Kombinované obaly začínají písmenem C. Označení C/PAP s číslem 81 nebo 84 mají nápojové kartony, o nichž píšu v textu věnovaném tomu, kam patří krabice od mléka a džusu.

Zelený bod, dvě propletené šipky v kruhu, znamená pouze to, že výrobce přispívá do systému sběru obalů. O recyklovatelnosti nevypovídá nic. Panáček s košem jen vyzývá, abyste obal odložili do nádoby.

Co si z čísel odnést ke žlutému kontejneru

Zkoumat dno každého kelímku nedoporučuji, je to pracné a k ničemu to nevede. Do žluté nádoby se v Česku sbírají plasty společně a roztřídí je až linka. Seznam toho, co se přijímá, se liší podle obce a svozové firmy, hlavně u polystyrenu a u toho, zda se spolu s plasty sbírají kovy či nápojové kartony.

Udělejte proto jednu věc: najděte na webu své obce nebo na samolepce na kontejneru aktuální seznam a jednou za rok ho zkontrolujte. Čísla pak využijte hlavně v obchodě, kde ještě můžete volit. Jak na to navázat doma, popisuje postup pro omezování plastů v domácnosti.

Zdroje

• Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, „Jak třídit“ a přehled značek na obalech
• ČSN EN ISO 1043-1 Plasty – Značky a zkratky – Část 1: Základní polymery a jejich zvláštní charakteristiky
• ČSN EN ISO 11469 Plasty – Druhová identifikace a značení výrobků z plastů
• Ministerstvo životního prostředí ČR, informace k označování a třídění obalů
• Plastics Europe, přehledy druhů plastů a jejich recyklace