Dešťová voda na zahradě i pro splachování WC

Dešťová voda ze střechy se dá využít dvěma způsoby. Na zálivku stačí sud pod okapem a koš na listí ve svodu. Pro splachování WC je potřeba podzemní nádrž, filtr, čerpadlo a samostatný rozvod v domě, který se nikde nepotkává s pitnou vodou. První varianta je záležitost jednoho odpoledne, druhou navrhuje projektant a zapojuje instalatér.

Sud pod okapem, nebo podzemní nádrž

Nadzemní sud nebo plastová nádrž na několik set litrů se připojuje k okapovému svodu takzvaným sběračem. Je to vložka do svodu, která část stékající vody odvede hadicí do sudu, a když hladina v sudu vystoupá do výšky sběrače, voda zase teče svodem dál. Sud tak nepřeteče k základům domu. Nevýhodou je malý objem a teplo: voda na slunci se rychle ohřívá a v průsvitné nádobě v ní rostou řasy. Sud má být proto neprůhledný, zakrytý víkem a před zimou vypuštěný, aby ho led neroztrhl.

Podzemní nádrž z plastu nebo betonu mívá objem v jednotkách kubických metrů. Voda v ní zůstává ve tmě a chladu, takže se nekazí ani po několika týdnech. Za sebe bych nadzemní sud brala jako řešení pro záhony a skleník, ne jako zásobu na suché léto – po jednom vydatném dešti je plný a všechno další odteče bez užitku.

Co udělá filtr a proč záleží na nátoku

Ze střechy se splachuje listí, jehličí, pyl, prach a mech. Kdyby to vše skončilo v nádrži, usadilo by se na dně a začalo tlít. Před nádrž se proto zařazuje filtr: u sudu koš nebo lapač ve svodu, u podzemní nádrže filtrační šachta či filtr v jejím hrdle. Samočisticí typy pouštějí vodu přes šikmé jemné síto, nečistoty po něm sklouznou do přepadu a odtečou s malou částí vody pryč.

Méně známé jsou tři detaily uvnitř nádrže. Voda přitéká uklidněným nátokem, tedy trubkou zavedenou ke dnu a otočenou koncem vzhůru, aby proud nevířil jemný kal. Čerpadlo nasává přes plovoucí sání těsně pod hladinou, kde je voda nejčistší. A přepad do vsaku nebo kanalizace má zápachovou uzávěrku a mřížku proti hlodavcům. Právě na tyto prvky bych se v nabídce ptala dřív než na materiál nádrže, protože rozhodují o tom, jak čistá voda poteče do rozvodu.

Krytina a kvalita zachycené vody

Pálená a betonová taška nebo lakovaný plech jsou pro sběr vody bezproblémové. Z hladkého plechu voda odtéká rychleji a téměř celá, drsné krytiny část srážek zadrží a odpaří. Asfaltové pásy a šindele mohou vodu zabarvovat dožluta, což u zálivky nevadí, v nádržce toalety ano. Z měděné a nenatřené pozinkované krytiny se do vody uvolňují ionty kovů. Zelená střecha většinu běžných srážek spotřebuje sama a do nádrže z ní doteče málo.

Velikost nádrže se odvozuje z půdorysné plochy střechy, místních srážkových úhrnů a zamýšlené spotřeby. Příliš velká nádrž není výhra: nikdy se nenaplní a nepřeteče, a právě občasný přepad přitom odplavuje nečistoty plovoucí na hladině. Výpočet patří dodavateli nebo projektantovi, podklady o srážkách v místě poskytuje Český hydrometeorologický ústav.

Čerpadlo a oddělený rozvod pro splachování

Na zálivku z podzemní nádrže stačí ponorné čerpadlo s hadicí. Pro dům se používá domácí vodárna nebo ponorné čerpadlo s tlakovým spínačem, které se zapne při poklesu tlaku, tedy po spláchnutí nebo otevření zahradního kohoutu. Řídicí jednotka zároveň hlídá hladinu, aby čerpadlo neběželo nasucho.

Od čerpadla vede vlastní potrubí jen k nádržkám toalet a venkovním výtokům. Potrubí i výtoky se označují jako nepitná voda a s vodovodem nesmějí být propojené ani přes uzavřený ventil. Když v nádrži voda dojde, doplňuje se z vodovodu přes volný výtok – trubka končí nad nálevkou a mezi nimi je vzduchová mezera, takže se voda z nádrže nemůže dostat zpět do vodovodu. Provedení těchto soustav popisují technické normy a k napojení na dům se vyjadřuje také provozovatel vodovodu a kanalizace. Zásah do domovních rozvodů proto doporučuji svěřit instalatérovi s projektem, i když jednotlivé díly vypadají jako stavebnice.

Splachování patří k největším položkám domácí spotřeby, jak ukazuje přehled úspory vody v domácnosti. Druhý rozvod se navíc dá využít dvakrát: stejným potrubím může téct i přečištěná šedá voda z koupelny, a při stavbě nebo větší rekonstrukci se proto obě soustavy navrhují společně.

K čemu se dešťová voda hodí a k čemu ne

Dešťová voda je měkká, neobsahuje téměř žádný vápník ani hořčík. Na listech nenechává bílé skvrny a ocení ji rostliny, kterým vyhovuje kyselejší půda, například rododendrony, azalky nebo borůvky. V nádržce toalety se z ní neusazuje vodní kámen, takže splachovací mechanismus déle těsní.

Pitná není a do kuchyně ani na mytí nepatří. Praní je technicky možné, měkká voda dokonce potřebuje méně pracího prostředku, ale vyžaduje jemnější filtraci a pečlivější údržbu celé soustavy. Sama bych u běžného domu zůstala u splachování a zahrady, kde na kvalitu vody nejsou velké nároky a údržba se omezí na čištění filtru.

Údržba během roku a první krok

Koš ve svodu a filtr před nádrží se čistí několikrát za rok, nejčastěji na jaře po odkvětu stromů a na podzim při opadu listí. Okapy je dobré projít ve stejném termínu. Usazený kal ze dna podzemní nádrže se odčerpává jednou za několik let, častější zásah bývá známkou špatně fungujícího filtru.

Začněte pozorováním za deště. Většina domů má dva až čtyři svody a každý odvádí jinou část střechy. Zjistěte, který z nich sbírá největší plochu a kam ústí, zda do kanalizace, do vsaku, nebo volně na terén. Od toho se odvíjí, kde může stát sud a kudy by vedlo potrubí k podzemní nádrži.

Zdroje

• ČSN EN 16941-1 Zařízení pro využití nepitné vody na místě – Část 1: Zařízení pro využití srážkových vod
• ČSN 75 6780 Využití šedých a srážkových vod v budovách a na přilehlých pozemcích
• ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem
• Český hydrometeorologický ústav, územní srážky a klimatické normály
• Počítáme s vodou (ZO ČSOP Koniklec), příručky k hospodaření se srážkovou vodou