Úspora vody v domácnosti od koupelny po kuchyň

Úspora vody v domácnosti se rozhoduje v koupelně, ne u sklenice na pití. Česká domácnost spotřebuje podle dlouhodobých statistik zhruba devadesát litrů na osobu a den a na pití a vaření z toho připadá jen několik litrů. Většinu odebere sprchování, splachování a praní, a právě tam má smysl začít.

Zavírat kohoutek při čištění zubů je správný zvyk, celkové číslo na vodoměru ale změní málo. Znatelný rozdíl udělají tři nebo čtyři zásahy v místech, kudy protéká nejvíc.

Sprcha a vana jako největší odběr teplé vody

Starší sprchová hlavice bez omezení pustí při plně otevřené baterii i přes deset litrů za minutu, úsporné hlavice pracují zhruba s polovinou. Dosahují toho dvěma způsoby: buď do proudu přisávají vzduch, nebo vodu vedou menším počtem jemnějších trysek. Výměna je jednoduchá, hlavice se od hadice odšroubuje rukou a nová se našroubuje přes ploché těsnění.

Protože jde o teplou vodu, klesá s průtokem i spotřeba energie na ohřev. Proto doporučuji začít právě u sprchy a teprve potom řešit umyvadla – žádné jiné místo v bytě nespojuje tak velký průtok s tak dlouhou dobou puštění.

Vana pojme podle velikosti a výšky hladiny kolem sto až sto padesáti litrů, tedy několikanásobek krátké sprchy. Zavrhovat ji není nutné, jen je dobré vědět, co která volba znamená. Hodně pomůže i termostatická baterie, která drží nastavenou teplotu, takže odpadá odpouštění vody při ladění mezi studenou a horkou.

Kohoutky, perlátory a netěsnosti

U umyvadla a dřezu rozhoduje koncovka baterie. Malé sítko na výtoku, které do proudu přimíchává vzduch, omezí průtok, a proud přitom zůstává plný a nestříká. Jak se liší jednotlivé typy, jaké mají závity a jak se mění, popisuji v článku o tom, kolik vody ušetří perlátor.

Pákové baterie mají ještě jednu vlastnost, o které se málo ví. Páka ve střední poloze míchá teplou a studenou vodu napůl, takže i krátké opláchnutí rukou spustí ohřev, přestože teplá voda k výtoku často ani nestihne dotéct. Některé baterie proto mají takzvaný studený start, kdy ve střední poloze teče jen studená. U běžné baterie stačí zvyk nechávat páku vpravo.

Netěsnosti považuji za první věc ke kontrole, protože tečou nepřetržitě, kdežto všechna ostatní opatření působí jen ve chvíli, kdy vodu někdo pouští. Kapající výtok nebo vlhké místo pod sifonem jsou vidět. Hůř se hledá to, co vidět není.

Splachování a protékající nádržka

Staré nádržky splachují devíti i více litry, novější s dvojitým tlačítkem zhruba šesti a třemi, některé ještě méně. U starší nádržky se dá objem snížit seřízením plováku, pokud to konstrukce umožňuje. Vložená cihla, která se v této souvislosti stále doporučuje, se ve vodě časem drolí a úlomky poškodí těsnění výpusti. Když už něco vkládat, pak uzavřenou plastovou lahev s vodou.

Protékající nádržka je nejčastější skrytý únik v bytě. Pozná se podle tenkého pramínku nebo trvale mokrého proužku na zadní stěně mísy. Jistotu dá jednoduchá zkouška: do nádržky se kápne trochu potravinářského barviva a nesplachuje se. Objeví-li se barva po čtvrthodině v míse, netěsní výpustný ventil a je čas vyměnit jeho těsnění nebo celý mechanismus.

Splachování je zároveň místo, kde pitná voda není potřeba vůbec. V rodinném domě ji může nahradit dešťová voda z podzemní nádrže, u novostaveb se navíc nabízí vyčištěná šedá voda ze sprch a umyvadel. Obojí už je zásah do rozvodů domu, a tedy práce pro projektanta a instalatéra, ne úkol na jedno odpoledne.

Myčka, pračka a voda v kuchyni

Moderní myčka si na celý cyklus vystačí zhruba s deseti litry, což je méně, než kolik odteče při mytí stejného množství nádobí pod tekoucí vodou. Platí to ovšem jen tehdy, když se pouští plná a nádobí se předem neoplachuje. Zbytky jídla stačí setřít do koše, o ostatní se postará program. Přesnou spotřebu vody na cyklus uvádí energetický štítek, u praček je na něm údaj v litrech na jeden cyklus programu Eco 40–60.

U pračky rozhoduje náplň. Automatika sice u menší dávky spotřebu sníží, ne však úměrně, takže dvě poloprázdná praní spotřebují víc než jedno plné. Podle mě je užitečnější nasbírat plný buben než spoléhat na program pro poloviční náplň.

V kuchyni pomáhají drobnosti, které nic nestojí. Zeleninu lze umýt v míse místo pod tekoucím proudem a stejnou vodou zalít pokojové rostliny. Studená voda, která odteče, než z baterie začne téct teplá, se dá zachytit do konvice nebo do konve.

Zálivka zahrady bez zbytečných ztrát

Zahrada je sezonní, objemově však významný odběr. Zálivka brzy ráno omezí odpar, vrstva mulče zadrží vlhkost v půdě a kapková závlaha dodá vodu přímo ke kořenům místo na listy a cestičky. Vydatná zálivka jednou za několik dní vede rostliny k hlubšímu kořenění, kdežto každodenní lehké kropení drží kořeny u povrchu. Zavedený trávník letní sucho většinou přečká ve žluté barvě a po deštích znovu obrazí.

Kontrola vodoměru jako první krok

Než cokoli koupíte, zavřete večer všechny baterie, vypněte pračku i myčku a podívejte se na vodoměr. Většina bytových vodoměrů má malé ozubené kolečko nebo hvězdičku, která se otáčí i při nepatrném průtoku. Pokud se hýbe, voda někam uniká a nejčastěji to bude nádržka toalety. Zapsaný stav večer a ráno ukáže, kolik litrů za noc odteklo.

Teprve s těsnými rozvody radím postupovat od největšího průtoku k nejmenšímu: sprchová hlavice, splachování, koncovky baterií a nakonec návyky v kuchyni. Stav vodoměru si zapište před první změnou a znovu po měsíci, jinak nepoznáte, co skutečně zabralo.

Zdroje

• Český statistický úřad, Vodovody, kanalizace a vodní toky (roční publikace se specifickou spotřebou vody v domácnostech)
• Ministerstvo zemědělství ČR, Vodovody a kanalizace České republiky (ročenka)
• Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), informace pro odběratele
• Evropská komise, energetické štítky praček a myček nádobí (databáze EPREL)
• ČSN EN 997 Záchodové mísy a soupravy se zabudovanou zápachovou uzávěrkou