Jízdní kolo místo auta na krátké cesty do práce

Kolo místo auta funguje nejlépe na cestách do pěti až sedmi kilometrů, kde bývá ve městě časově srovnatelné s autem a odpadá parkování. O tom, jestli u dojíždění vydržíte, nerozhoduje kondice, ale praktické věci: kolo, na kterém se sedí pohodlně, blatníky, místo na věci, možnost převléknout se a slušné místo, kde kolo přes den nechat.

Jaký typ kola se na dojíždění hodí

Nejméně práce je s městským nebo trekingovým kolem. Má vzpřímenější posed, z výroby plné blatníky, nosič, stojánek a často i kryt řetězu a osvětlení napájené dynamem v předním náboji, které není potřeba dobíjet. Horské kolo poslouží také, jen jeho široké pláště s hrubým vzorkem mají na asfaltu vyšší valivý odpor; výměna za hladší pláště je jednoduchá úprava s velkým účinkem. Silniční kolo je rychlé, ale rám často nemá oka pro blatníky a nosič a úzké pláště jsou na dlažbě nepohodlné. Gravel leží mezi oběma světy a oka obvykle má.

Rozdíl je i v řazení. Přehazovačka je lehká a má široký rozsah, převodovka v zadním náboji je těžší, zato je uzavřená před blátem a solí a dá se řadit i vstoje před semaforem. Skládací kolo dává smysl tomu, kdo část cesty jede vlakem nebo nemá kde parkovat, protože se vejde pod stůl.

Elektrokolo s motorem, který podle normy EN 15194 pomáhá do rychlosti 25 km/h, srovná kopce a protivítr, takže se dá dojet bez zapocení. Je ovšem výrazně těžší, což poznáte při nošení do schodů. Sám bych na první sezonu nic nového nepořizoval a upravil kolo, které už stojí ve sklepě – teprve po pár měsících je jasné, co na trase opravdu chybí.

Blatníky, nosič a brašny místo batohu

Považuji plné blatníky za užitečnější než jakoukoli nepromokavou bundu, protože silnice zůstává mokrá ještě hodiny po dešti a voda od pneumatik špiní záda a nohavice i tehdy, když už dávno neprší. Plný blatník kryje kolo po velké části obvodu a sahá nízko za středové složení. Krátké nasazovací blatníky zachytí jen část vody a hodí se spíš jako nouzové řešení na kolo bez montážních ok.

Nosič přenese váhu ze zad na rám. Těžiště je níž a záda zůstanou suchá, což v létě znamená rozdíl mezi propoceným a suchým tričkem. Nosnost bývá uvedena přímo na nosiči. Brašna se na něj věší dvěma háky nahoře a dole ji drží pojistka proti vyháknutí; modely s rolovacím uzávěrem ze svařované tkaniny jsou nepromokavé bez dalšího obalu. Na notebook, oblečení a oběd stačí jedna boční brašna o objemu kolem dvaceti litrů, kterou si v práci odnesete za ucho jako tašku.

Převlečení a zázemí v práci

Většinu potíží s potem řeší tempo. Doporučil bych jezdit první týdny schválně pomaleji, než se chce, a odjíždět o deset minut dřív: tělo se nestihne přehřát a po příjezdu stačí chvíle na vychladnutí. Na cestu se hodí tenké vrstvy, které se dají sundat, a funkční nebo vlněné tričko. Košile cestuje srolovaná v brašně, kde se mačká méně než složená, a boty i sako mohou zůstat v kanceláři celý týden. Protože se dojížděcí oblečení pere často, vyplatí se vědět, jak jednotlivé materiály snášejí časté praní.

Sprcha je příjemná, ne nutná. Na vzdálenost do sedmi kilometrů obvykle postačí umyvadlo, malý ručník a čisté tričko. Do deště se hodí nepromokavé kalhoty přes běžné oblečení a návleky na boty, které se vejdou na dno brašny. Pokud v práci chybí místo na mokré věci nebo skříňka, zeptejte se na ně; bývá to menší úprava, než se zdá, a zájem má obvykle víc lidí.

Kam kolo zaparkovat a čím ho zamknout

Dobrý stojan má tvar obráceného U a dovolí opřít a zamknout rám. Nízké stojany, do kterých se zasouvá jen přední kolo, drží kolo za ráfek a rám k nim zámkem dosáhne jen stěží. Zamyká se vždy rám, ideálně spolu s jedním kolem, k pevnému předmětu. Podkovový zámek a řetěz z kalené oceli odolají déle než tenké lanko, skládací zámek je kompromis mezi odolností a skladností. Sedlo a kola na rychloupínácích jdou sundat bez nářadí, proto se u celodenního stání vyplatí vyměnit rychloupínáky za osy na imbus.

Nejlepší je uzamykatelná kolárna nebo místnost uvnitř budovy. Zvolil bych raději starší nenápadné kolo s dobrým zámkem než nové kolo se slabým, protože na ulici rozhoduje, které kolo vypadá jako nejsnazší kořist. U elektrokola si baterii a displej berte s sebou.

Zkušební jízda a večerní příprava

Trasu si poprvé projeďte ve volný den. Zjistíte skutečný čas, kde je stojan a kudy se dostanete do budovy. Večer před cestou sbalte brašnu a kolo nechte tam, odkud ho ráno nemusíte vynášet přes troje dveře – právě pět minut přípravy navíc bývá důvod, proč člověk nakonec vezme klíče od auta. Podle mě stačí začít dvěma dny v týdnu za sucha; zbytek dnů pokryje veřejná doprava a další možnosti, které shrnuje přehled šetrné dopravy po městě i na delší vzdálenosti. A až budete chtít vzít kolo dál, počítejte s tím, že dálkové spoje ho vezou jen s rezervací, jak popisuji u cestování vlakem po Evropě.

Zdroje

• Ministerstvo dopravy ČR, Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021–2030
• ČSN EN ISO 4210, Jízdní kola – Bezpečnostní požadavky na jízdní kola
• ČSN EN 15194, Jízdní kola – Jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem (EPAC)
• European Cyclists' Federation, materiály k dojíždění na kole a parkování kol
• Centrum dopravního výzkumu, publikace k cyklistické dopravě