Které sklo patří do kontejneru a které do popelnice

Třídění skla má jedno hlavní pravidlo: do kontejneru patří obalové sklo, tedy lahve a sklenice od nápojů, potravin a kosmetiky. Varné sklo, olovnatý křišťál, keramika, porcelán, zrcadla a autosklo tam nepatří, i když jsou skleněné nebo se skleněně tváří. Mají jiné chemické složení a jinou teplotu tavení, takže se ve sklářské peci neroztaví společně s ostatními střepy a v novém výrobku zůstanou jako vada.

Obalové sklo a co s ním před vhozením udělat

Lahve a zavařovací sklenice se vyrábějí ze sodnovápenatého skla. Jeho složení je u všech výrobců velmi podobné, a proto se dá ze střepů tavit znovu a znovu bez znatelné ztráty kvality. Střepy se navíc taví snadněji než směs písku, sody a vápence, takže sklárny o ně stojí.

Lahev nebo sklenici stačí vyprázdnit. Papírové etikety nechte být, při úpravě střepů se oddělí. Víčka a uzávěry sundejte: kovová patří do nádoby na kovy, plastová do plastů. Úpravna si s nimi sice poradí, ale víčko vhozené zvlášť se využije jako surovina, kdežto víčko na sklenici jen jako odpad z třídění. Lahve nerozbíjejte, nic se tím nezíská a střepy kolem kontejneru vadí.

Kde stojí vedle sebe bílý a zelený kontejner, patří do bílého jen čiré sklo a do zeleného všechno barevné. Čirou sklovinu znehodnotí i malý podíl barevných střepů, opačně to nevadí. Když si barvou nejsem jistý, zvolil bych vždy zelenou nádobu – u lehce nazelenalých nebo namodralých sklenic je to bezpečnější volba. Některé obce mají jen jednu nádobu na směsné sklo, které se podle barvy rozdělí až na lince; platí to, co stojí na nálepce.

Proč vadí jiná teplota tavení

Varné sklo, ze kterého jsou zapékací mísy, odměrky nebo konvice, je borosilikátové. Snese rychlé změny teplot právě proto, že má jiné složení, a taví se při vyšší teplotě než lahve. V peci nastavené na obalové sklo se jeho úlomek neroztaví úplně. Ve stěně nové lahve pak zůstane tvrdé zrnko, kolem kterého vzniká pnutí, a lahev může prasknout při plnění.

Keramika, porcelán a kamenina se při teplotách sklářské pece netaví vůbec. Podle mě jde o nejzrádnější příměs, protože bílý porcelánový střep vypadá mezi čirým sklem nenápadně a pozná ho až optické třídění v úpravně. Olovnatý křišťál, tedy broušené sklenice a vázy, obsahuje oxid olovnatý, který do obalového skla na potraviny nepatří.

Sklo, které do kontejneru nedávejte

Zvláštním případem je tabulové sklo z oken a zasklení. Složením je obalovému sklu blízké a mnoho obcí ho v kontejnerech přijímá, jiné ho chtějí jen ve sběrném dvoře. Tady bych se díval na nálepku obzvlášť pozorně a větší tabule bych do kontejneru nedával ani tam, kde to jde, protože se při vhazování tříští na ostré střepy. Čelní sklo auta je vrstvené, boční okna bývají tvrzená, a obojí se zpracovává jinde než lahve.

Jak úpravna pozná, co mezi střepy nepatří

Svezené sklo nejde rovnou do pece. V úpravně se nejprve ručně vyberou velké nečistoty, potom se sklo drtí a prosévá. Magnet odvede železné kovy, separátor s vířivými proudy hliník, proud vzduchu odfoukne papír a lehké plasty. Nakonec střepy procházejí optickým třídičem: kamera rozpozná neprůhledný kousek keramiky nebo kamínek a tryska ho stlačeným vzduchem vystřelí z proudu.

Ani tato technika není dokonalá. S každým vyřazeným kouskem odletí i okolní dobré střepy, a čím víc příměsí v nádobě je, tím víc skla se ztratí. Drobné úlomky porcelánu nebo varného skla navíc mohou sítem i třídičem projít. Proto u skla doporučuji řídit se opačným pravidlem než u jiných nádob: v pochybnostech věc do kontejneru nedat.

Vratné lahve a sklenice na druhé použití

Zálohované lahve do kontejneru nepatří, vracejí se do obchodu. Lahev, která se umyje a znovu naplní, nepotřebuje energii na roztavení, a oběhne tak mnohokrát. Vratný obal poznáte podle údaje o záloze na etiketě.

Zavařovací sklenice se šroubovacím víčkem má často větší cenu jako nádoba než jako střep. Hodí se na sypké potraviny i na zbytky jídla v lednici a další nápady nabízí článek o tom, čím nahradit potravinovou fólii. Kovové víčko, které už netěsní, patří mezi kovové obaly.

Na příští cestu ke kontejneru si připravte dvě věci: tašku se sklem bez víček a zvlášť krabičku s víčky. A cestou si přečtěte nálepku, hlavně řádek o tabulovém skle – ten se mezi obcemi liší nejčastěji. Ostatní nádoby prochází přehled omylů při třídění odpadu.

Zdroje

• Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, informační materiály ke třídění a recyklaci skla
• Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, informace o využití skleněných střepů
• FEVE – The European Container Glass Federation, materiály k recyklaci obalového skla
• Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav skla a keramiky, studijní materiály k technologii skla