Kompost zapáchá nebo se nerozkládá, kde je chyba

Když kompost zapáchá, rozkládá se bez kyslíku: je příliš mokrý, slehlý nebo přesycený dusíkatým materiálem. Když se naopak měsíce nemění, bývá suchý, příliš hrubý nebo malý. V obou případech pomáhá totéž nářadí – vidle a zásoba suchého listí či kartonu – jen se použije opačným směrem.

Hnilobný pach po zkažených vejcích ukazuje na nedostatek vzduchu

Tlení, při kterém vzniká kompost, je aerobní děj. Bakterie a houby při něm spotřebovávají kyslík a uvolňují teplo, vodní páru a oxid uhličitý, tedy nic, co by bylo cítit. Jakmile se materiál slehne a póry zaplní voda, převezmou práci anaerobní mikroorganismy. Ty produkují sirovodík a organické kyseliny, a to je onen pach zkažených vajec a kyselé siláže.

Nejčastěji k tomu dojde po vysypání celého koše posekané trávy nebo po delších deštích u nezakryté hromady. Zkouška v hrsti to potvrdí: z mačkaného materiálu teče voda a hmota je mazlavá. Náprava je mechanická. Hromadu rozeberte vidlemi, slepené chuchvalce roztrhejte a vrstvěte znovu, vždy s natrhaným kartonem, slámou nebo listím. Pach ustoupí obvykle během několika dní.

Štiplavý čpavek znamená přebytek dusíku

Čpavek je cítit ostře, podobně jako ve stáji. Mikroorganismy mají k dispozici víc dusíku, než dokážou vzhledem k množství uhlíku zabudovat do svých těl, a přebytek uniká do vzduchu jako amoniak. S ním odchází i živina, kvůli které se kompost dělá.

Tady samotné překopání nestačí, je potřeba doplnit uhlík. Podle mě se vyplatí sáhnout po materiálu, který ho nese nejvíc, tedy po pilinách, hoblinách nebo natrhaném kartonu, protože jich stačí menší objem než listí. Jak spolu obě složky souvisejí a v jakém poměru je míchat už při zakládání, popisuje základní text o kompostování od prvního kbelíku.

Hromada, která nepáchne, ale ani se nerozkládá

První podezřelou je voda. Suchý materiál se v hrsti rozsype a mikroorganismy v něm přecházejí do klidu. Zalévejte postupně a při tom hromadu přehazujte; voda nalitá shora po suchém listí jen steče po povrchu. Potom kompost přikryjte, třeba starým kobercem nebo vrstvou slámy.

Druhou příčinou je hrubost. Celé košťály, větve a tuhé stonky mají malý povrch, na který se mikroorganismy dostanou, takže leží beze změny celé sezony. Stačí je posekat rýčem na kusy do pěti centimetrů nebo prohnat drtičem.

Třetí je velikost a roční doba. Hromada menší než zhruba metr krychlový se nezahřeje a v zimě rozklad téměř ustane, což chyba není. Za přeceňované považuji kupované urychlovače kompostu; dokud nesedí vlhkost a poměr surovin, nemají co urychlovat, a když sedí, poslouží stejně dobře lopata zralého kompostu nebo zahradní zeminy.

Projevy, příčiny a náprava v jednom přehledu

Mušky, larvy a hlodavci jako důsledek složení

Octomilky se množí na odkrytém kvasícím ovoci. Kompostu neškodí a zmizí, jakmile každou dávku z kuchyně zahrnete několika centimetry hnědého materiálu. Stejný postup platí pro nádobu s žížalami, kde se potíže projevují rychleji; podrobnosti jsou v návodu na péči o vermikompostér.

Velké masařky a jejich larvy prozrazují, že v hromadě leží něco živočišného. Hlodavce láká totéž a k tomu pečivo a vařená jídla. Pomůže vyloučit suroviny uvedené v přehledu toho, co do kompostu nepatří, a u plastového kompostéru podložit dno pevným pletivem s oky do jednoho centimetru.

Oprava v pěti krocích s vidlemi v ruce

Začněte tím, že hromadu rozhrnete a vezmete do dlaně hrst ze středu. Podle toho, zda z ní teče voda, nebo se sype, víte, kterým směrem se vydat. Poté materiál přeházejte na vedlejší místo tak, aby se okraje dostaly dovnitř a střed ven. Při přehazování prokládejte tím, co chybí: mokrou hromadu suchým kartonem a větvičkami, suchou vodou a čerstvou zelenou hmotou. Na dno nové hromady položte vrstvu hrubých větví. Nakonec vše zakryjte proti dešti i slunci.

Doporučuji zkontrolovat výsledek za týden stejnou zkouškou v hrsti a přiložením dlaně. Je-li střed znatelně teplejší než okolní vzduch a pach zmizel, rozklad se rozběhl. Pokud ne, zopakoval bych přehození s větší dávkou toho, co hromadě chybělo, než abych čekal, že se srovná bez zásahu.

Zdroje

• Výzkumný ústav zemědělské techniky, metodika Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu
• Česká zemědělská univerzita v Praze, studijní materiály k půdní mikrobiologii a rozkladu organické hmoty
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, informace k organickým hnojivům a kompostům
• Ekodomov, poradna a příručky k domácímu kompostování