Co do kompostu nepatří, i když je to bioodpad

Do zahradního kompostu nepatří maso, kosti, mléčné výrobky a tuky, rostliny napadené chorobami, plevel se zralými semeny a oddenky vytrvalých plevelů, popel z uhlí, zvířecí podestýlka a lesklý potištěný papír. Důvody jsou vždy tři: materiál láká zvířata, rozkládá se bez přístupu vzduchu, nebo přečká nízké teploty domácí hromady a vrátí se na záhon.

Maso, kosti, mléčné výrobky a tuky

Živočišné zbytky obsahují hodně bílkovin a vody. V hromadě se rychle slehnou, rozklad v nich přejde do hniloby a pach přiláká hlodavce, kuny i mouchy. Kosti navíc vydrží roky. Uzavřený kompostér zvířatům přístup ztíží, zápach ale neodstraní.

Tuky a oleje škodí jinak. Obalí okolní materiál mastným filmem, který nepropouští vodu ani vzduch, a mikroorganismy se k němu nedostanou. Talíř s trochou omáčky hromadu nezničí, pravidelné vylévání zbytků z pánve ano. Sám bych do kompostu nedával ani pečivo, protože je pro hlodavce stejným lákadlem jako maso a užitek z něj je zanedbatelný.

Choroby rostlin, zralá semena a oddenky plevelů

Původce chorob a semena spolehlivě zničí až teploty kolem 55 °C a vyšší, udržené po řadu dní. Tolik zvládne velká, najednou založená a překopávaná hromada nebo kompostárna. Běžný kompost plněný po kbelících zůstává většinou chladnější, jak popisuje i úvod do kompostování doma a na zahradě.

Rajčatová nať s plísní bramborovou, listí napadené strupovitostí nebo padlím a košťálová zelenina s nádorovitostí proto do zahradní hromady nepatří. Totéž platí pro plevel, který už vysemeňuje. Zvlášť houževnaté jsou oddenky pýru, svlačce a bršlice: z několikacentimetrového úlomku vyraší nová rostlina i po měsících ve tmě. Podle mě je nejjednodušší nechat je nejdřív úplně uschnout na slunci, třeba rozložené na dlažbě, a teprve mrtvé a křehké je do kompostu přidat.

Popel, potištěný papír a sáčky označené jako kompostovatelné

Popel z uhlí a briket do kompostu nedávejte vůbec, obsahuje příměsi, které na záhon nepatří. Popel z čistého neošetřeného dřeva je zdrojem draslíku a vápníku, je ale silně zásaditý. Tenké poprášení jednou za čas neuškodí, lopatka naráz zvedne pH natolik, že se rozklad přibrzdí.

Z papíru se hodí hnědý karton, proložky od vajec a papírové ubrousky. Křídový papír z letáků a časopisů a účtenky z termopapíru nechte stranou, obsahují plniva, nátěry a barviva, která v půdě nemají co dělat.

U sáčků rozhoduje, podle čeho byly certifikované. Norma EN 13432 se týká průmyslového kompostování, tedy řízeného procesu za vysokých teplot. V zahradní hromadě takový sáček vydrží velmi dlouho a nakonec ho budete vybírat ručně. Pro domácí podmínky existuje samostatné označení „OK compost HOME“; i u něj bych byl zdrženlivý a sáček aspoň natrhal. Čím se jednotlivé materiály liší, vysvětluje text o tom, co bioplasty a kompostovatelné sáčky skutečně umějí.

Co se často plete: citrusy, skořápky, tráva a ořechové listí

Řada materiálů do kompostu smí, jen s podmínkou. Citrusová kůra se rozkládá pomalu a ve větším množství hromadu okyseluje, takže patří dovnitř po kouscích a promíchaná s ostatním. Skořápky od vajec jsou vítaným zdrojem vápníku, celé ale vydrží roky – rozdrťte je v dlani. Kávová sedlina může přijít i s papírovým filtrem. U čajových sáčků záleží na materiálu: papírové se rozloží, ty ze syntetického vlákna ne.

Posekaná tráva je nejčastější příčinou zkaženého kompostu, přestože do něj patří. Vrstva silnější než pár centimetrů se slehne v mazlavou plst, kam nepronikne vzduch. Trávu proto nechte den zavadnout a sypte ji střídavě se suchým listím nebo nadrcenými větvemi. Co dělat, když už se to stalo, shrnuje návod na nápravu zapáchající hromady.

Listí ořešáku a dubu má hodně tříslovin a rozkládá se déle než listí ovocných stromů. Zakázané není; stačí ho míchat s jiným materiálem a počítat s tím, že prodlouží zrání. Silné větve a pařezy neškodí, jen se bez nadrcení rozpadají mnoho let a lépe poslouží jako provzdušňovací vrstva na dně.

Podestýlka a výkaly psů a koček do domácího kompostu nepatří, protože chladná hromada je nedokáže hygienizovat. Podestýlku býložravců, například seno a hobliny po králících či morčatech, přidat lze.

Dvě otázky, které rozhodnou každý sporný kus

Když si nejste jistí, zeptejte se, zda to přitáhne zvířata a zda to v hromadě vydrží déle než rok. Jedno ano stačí k tomu, aby věc šla jinam. Nemocné rostliny a semenný plevel často přijímá obecní sběr bioodpadu, který končí v kompostárně; co přesně do něj smí, určuje obec a svozová firma. Zbytek patří do směsného odpadu.

Doporučuji pověsit si krátký seznam vyloučených věcí přímo nad kuchyňský kbelík. Do kompostu totiž nejvíc chyb nenosí ten, kdo ho založil, ale ostatní členové domácnosti, kteří do kbelíku shrnou talíř bez přemýšlení.

Zdroje

• Výzkumný ústav zemědělské techniky, metodika Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, informace k organickým hnojivům a kompostům
• ČSN EN 13432 Obaly – Požadavky na obaly využitelné ke kompostování a biodegradaci
• TÜV Austria, popis certifikačních značek OK compost INDUSTRIAL a OK compost HOME
• Ekodomov, příručky k domácímu kompostování